Digitální uhlíková stopa a jak ji snížit
Vypouštíme CO2 při brouzdání internetem?
Pokud hledáte stručnou odpověď, tak můžu zcela jistě říci, že ano.
Toto téma ale není tak jednoduché. Jak je možné, že při našich internetových aktivitách do ovzduší, často nevědomky vypouštíme CO2 a jiné skleníkové plyny?
V tomto článku se pokusím jasně vysvětlit jak k tomuto dochází a jak můžeme CO2 vznikající tímto způsobem co nejvíce omezit.
Určitě jste dnes strávili několik, či více minut brouzdání internetem, čtením emailů nebo prohlížením příspěvků na instagramu, každá z těchto aktivit má ve skutečnosti na svědomí několik gramů CO2, vypuštěných do naší atmosféry. Díky tomu, že zařízení jako notebook, mobil, tablet či router spotřebovávají energii, ta se musí někde vyrobit a například v ČR se stále kolem 50% elektřiny vyrábí v uhelných elektrárnách.
Méně zřetelné, ale za to více energeticky náročné jsou data centra, která nám zprostředkovávají obsah, který není uložený na našem zařízení, například emaily nejsou uloženy na vašem zařízení, které po vypnutí energii nespotřebovává, ale na nějakém serveru, v datovém centru, které běží 24hod denně.
Dnes má přístup k internetu asi 53% populace, když se sečte těchto několik gramů denně, zjistíme, že internet a technologie s ním spojené mají na svědomí asi 3,7% globálních emisí skleníkových plynů, pro srovnání, je to téměř stejně jako letecká doprava.
Toto téma ale není tak jednoduché. Jak je možné, že při našich internetových aktivitách do ovzduší, často nevědomky vypouštíme CO2 a jiné skleníkové plyny?
V tomto článku se pokusím jasně vysvětlit jak k tomuto dochází a jak můžeme CO2 vznikající tímto způsobem co nejvíce omezit.
Určitě jste dnes strávili několik, či více minut brouzdání internetem, čtením emailů nebo prohlížením příspěvků na instagramu, každá z těchto aktivit má ve skutečnosti na svědomí několik gramů CO2, vypuštěných do naší atmosféry. Díky tomu, že zařízení jako notebook, mobil, tablet či router spotřebovávají energii, ta se musí někde vyrobit a například v ČR se stále kolem 50% elektřiny vyrábí v uhelných elektrárnách.
Méně zřetelné, ale za to více energeticky náročné jsou data centra, která nám zprostředkovávají obsah, který není uložený na našem zařízení, například emaily nejsou uloženy na vašem zařízení, které po vypnutí energii nespotřebovává, ale na nějakém serveru, v datovém centru, které běží 24hod denně.
Dnes má přístup k internetu asi 53% populace, když se sečte těchto několik gramů denně, zjistíme, že internet a technologie s ním spojené mají na svědomí asi 3,7% globálních emisí skleníkových plynů, pro srovnání, je to téměř stejně jako letecká doprava.
Tato čísla se samozřejmě liší, podle oblasti, ve které žijeme a je otázkou, co do těchto emisí počítat a co už ne. Jisté však je, že vznikají a není jich zrovna málo.
Které aktivity vytvářejí emise ?
Níže jsou uvedeny různé ekvivalenty a srovnání aktivit a jimi vyprodukovaných skleníkových plynů. Zdaleka zde nejsou uvedeny všechny aktivity, vytvářející emise, jelikož každé zařízení vytváří emise prostřednictvím spotřeby elektrické energie.
Emaily
- Průměrný spam email - 0,3g CO2
- Standartní email - 4g CO2
- Email s přílohami - 50gCO2
Pokud průměrnému zaměstnanci v kanceláři přijde denně cca 121 emailů, ze kterých je 50% spam. Pak denně tyto emaily vyprodukují cca 1,652g a ročně to je 600kg CO2.
Když zvážíme průměrný "životní cyklus" emailů, každý vyprodukuje cca 20g CO2, což je ekvivalent staré 60W lampy, zapnuté po dobu 25min.
SMS zprávy
SMS zprávy jsou považovány za nejvíce eco-friendly způsob komunikace, na jednu SMS zprávu připadá cca 0.014g CO2
Tweet
Jeden tweet je zodpovědný za 0.2g CO2
Zpráva přes WhatsApp, Messenger atp.
Tento způsob údajně vyprodukuje o něco málo než email, platí ale, že pokud pošlete GIF, obrázek nebo video, emise jsou větší než při poslání textu.
Vyhledávání na internetu
Google je prý karbon neutrální od roku 2007. Dále udává, že člověk, který denně provede 25 vyhledávání na internetu, stráví 60min na YouTube a vlastní Gmail, vyprodukuje méně než 8g CO2 denně.
Dle jiného zdroje jedno vyhledání na internetu odpovídá asi 10g CO2. Když uživatel každý den udělá 2.6 vyhledání na internetu, je to kolem 9.9 kg ročně.
Streamování videí
Netflix spotřebovává ročně 451 000 megawatt hodin. Tato energie by stačila napájet 37 000 domovů. Dle climatcare.org při sledování videa produkujeme 2g CO2 za sekundu.
Samotné používání zařízení
Samotné používání zařízení jako je mobilní telefon produkuje 57g CO2 za minutu. Člověk který stráví na zařízení 1 hod denně vyprodukuje za tok 1 250 kg.
Jak můžeme snížit naší digitální uhlíkovou stopu?
Existuje velký počet kroků, které můžeme udělat proto, aby naše digitální uhlíková stopa byla co nejnižší. Zaměříme se zejména na ty méně radikální, které většinou nezaberou více než pět minut denně.
Snížení jasu obrazovky
Když si snížíme jas obrazovky během používání mobilu či jiného zařízení ze 100% na 70% můžeme ušetřit 20% energie, kterou monitor spotřebovává.
Stahování videí
Videa a filmy si raději stáhněte, tímto způsobem se data ze serveru do vašeho počítače přenesou jen jednou a ne pokaždé, když se na film či video díváte.
Používejte vyhledávač Ecosia
Tento vyhledávač přináší skvělou možnost, jak snížit emise produkované při procházení internetu. Funguje stejně jako ostatní vyhledávače, ale za peníze z reklam sází stromy. Ecosia udává, že za kažých 45 vyhledávání zasadí 1 strom. Dnes používá tento vyhledávač 15 milionů lidí a každou 1.3 sekundu se vyberou peníze na zasazení stromu.
Více o tomto prohlížeči se dozvíte v některém z dalších příspěvků. (Odkaz na prohlížeč)
Třiďte příchozí emaily
Třízením příchozí pošty můžete ve výsledku ušetřit poměrně velké množství CO2. Poté co z 400 emailů ve vaší schránce uděláte 10 vám již třízení těch příchozích nezabere ani 5 min týdně.
Sázejte stromy !
Běžte a zasaďte strom, stromy pohlcují CO2, dávají stín v horkých letních dnech, zkrášlují krajinu, zadržují vodu a mají nespočet dalších benefitů pro nás a životní prostředí. A pokud nemáte zahradu nebo kam strom zasadit, vůbec to nevadí, prostřednictvím několika desítek nadací a neziskových organizací můžete přispět na sázení stromů.
Na stránkách Darujeme.cz najdete spousta možností jak přispět na sázení stromů v ČR. Nadace dřevo pro život sází stromy od 25kč.
Buďte offline !
Nejlepší způsob jak takto produkované emise je používat naše zařízení co nejméně a trávit tak méně času na internetu. Jděte ven, přečtěte si knihu, jeďte se projet na kole nebo dělejte cokoliv jiného co vás baví a buďte méně online. Pokud nevíte, co byste venku dělali zkuste něco nového, jeden z nejlepších způsobů jak investovat čas je sebevzdělávat se, učit se a zkoušet nové věci!
Změřte si, kolik CO2 produkujete vy
Existuje aplikace Carbonalyser a zároveň rozšíření do prohlížeče, která dokáže spočítat a změřit, kolik skleníkových plynů produkují vaše internetové a jiné aktivity. Jako rozšíření si ho můžete přidat pomocí odkazu níže, nebo si aplikaci stáhnout na obchodu Play.
Dokáže zahrnout:
- Přenesená data přes internet
- Kolik energie spotřebovávají aplikace
- Kolik energie spotřebovává váš telefon či jiné zařízení.
- A další...
Více se o něm dozvíte zde.
Pokud vás dané téma zaujalo, doporučuji navštívit stránky, ze kterých jsem tyto informace čerpal.
Rozsáhlý článek věnovaný se tomuto tématu publikovalo BBC v rámci Smart Guide to Climat Change, kterou mohu vřele doporučit k přečtení a získání dobře zpracovaných a přehledných informací.
climatcare.org nabízí krásné a jednoduché infografiky, zaměřené na různá témata ochrany životního prostředí atp.
Za každý komentář a zpětnou vazbu budeme velmi rádi 😀 !
Najdete nás také na instagramu jako @setrneji !
Zdroje:
https://climatecare.org/infographic-the-carbon-footprint-of-the-internet/
https://blog.rapusia.org/green_tech/16/carbonanalyser-how-much-co2-does-your-internet-activity-produce/
https://sustainablevirtualdesign.wordpress.com/2013/03/23/digital-carbon-footprints-versus-printed-newspapers/
https://www.energuide.be/en/questions-answers/do-i-emit-co2-when-i-surf-the-internet/69/
https://www.bbc.com/future/article/20200305-why-your-internet-habits-are-not-as-clean-as-you-think
https://carbonliteracy.com/the-carbon-cost-of-an-email/
https://blog.mozilla.org/firefox/digital-carbon-footprint/
Komentáře
Okomentovat